| Zápas začal a vlastně i celou dobu pokračoval v poměrně ospalém tempu. Jako by oba rivalové soutěžili spíše v tom, kdo udělá víc nevynucených chyb, než kolik kdo komu nasází gólů. Z letargie vyvedl Černé hvězdy až Izy. Ten pohotově schoval střelu soupeře do své náruče, míč si připravil k výkopu a přes celé hřiště překonal z půlky se vracejícího gólmana Orlů – 1:0! Při vší úctě k našemu brankáři, pokud skóre otevře gólman, je ve vzduchu něco divného. A také že ano. Trápení pokračovalo na obou stranách. Černé hvězdy se nedokázaly přiblížit ke svému tradičnímu pojetí hry a hrály v prapodivné křeči. Mladí Orli sice nebyli až na pár výjimek příliš fotbaloví, ale jejich mladický elán jim alespoň „dával křídla“, a tak zvládali bez větších problému s Black Stars běhat. Možná i proto, že věkový průměr obou týmu se lišil bezmála o nějakých 15–20 let – fanoušek ví, v čí prospěch. No, a když se nedaří, tak se prostě nedaří. Jednu z akcí zakončují Orli prudkou střelou, do jejíž dráhy se staví Ivoš. Střelu z levé strany hřiště ale zblokoval svou hlavou tak nešťastně, že se mičuda obloukem odrazila k pravé tyči Izyho svatyně, kde se náhodou octnul jeden z Orlů a bez problémů uklidil míč do brány – 1:1. Tento moment ještě Černé hvězdy psychicky ustály. Dokonce se po průniku Martina do vápna soupeře kopala penalta. K té se postavil ostřílený mazák Moris. Jako muž bez nervů ustál i rozličné připomínky o pozici míče, kde že to má vlastně stát. Moris se rozbíhá a prudkou ranou rozvlňuje síť! Bohužel ale ochrannou za bránou… Místo oslav Moris zpytuje svědomí a kvůli mžitkám před očima ani nevidí, že mezitím už Orli útočí 4 ku 3 na Izyho bránu. Marně se Martin dožaduje Morisovy pomoci. Tento moment byl zřejmě zlomový. Od té doby poletující Orli získali určitou morální převahu. A tak i bez kopaček (v modrých botách na běhání) někteří jedinci Orlů dávají hráčům Black Stars pěkně zabrat. Kdyby byl na tribuně nějaký fanoušek Černých hvězd, asi by si posteskl: „Ó Praho, kde jsou naše náplavky!? Kde je Looney a jeho achilovka? Kde je agilní Raďas a jeho nártíček? STANuje snad někde na Moravě zase Víťa? Koho asi obhajuje Janhubič? Kde asi zrovna obědvá nebo ještě vyspává Vachy? A od které se asi po tahu vrací Evžen? Proč nejste, borci naši, tady v Sever Aréně?“ Mezitím, než fanoušek dovzpomínal a dofantazíroval, dostaly Black Stars pro jistotu gólíček a šlo se do „kabin“ – 1:2.
Kdo se modlil, aby se ve druhém poločase obraz hry změnil, ten se modlil špatně. Hra pokračuje obdobným scénářem. Nedaří se prosadit ostrostřelci Karlosovi. Mačus sice sem tam udělá nějakou kličku a podrží balón, ale nedaří se navázat účelnou nahrávkou. Ani Martin, Ivoš a Moris ze sebe dnes nedokážou vymáčknout něco ze svých jedinečných zásob fotbalových dovedností. Ze svých spoluhráčů zoufalý Izy dokonce občas bere střelbu na sebe. Ale jeho mířidla už nejsou tak seřízená jako při gólovém výkopu v prvním poločase. A tak se zákonitě prosazují Orli, když po ojediněle dobře provedené kombinaci prostřelují Izyho – 1:3. Za nedlouho Mačus prohraje souboj na půlící čáře a hráč s vizáží Léa Kweukeho za mlada toto zaváhání využívá a překonává přízemní střelou gólmana Black Stars – 1:4. Do konce zápasu zbývalo nějakých 15 minut, když se Black Stars na chvilku přeci jen probouzejí. Mačus na půlce obchází protihráče (možná to byl ten, co měl jen boty a ani ne kopačky), nachází u levé tyče nabíhajícího Martina a ten předkládá gólovou nabídku Ivošovi – 2:4! Bohužel už to bylo ze strany Black Stars dnes opravdu vše. A protože se už neprosazují ani Orli, končí utkání výhrou soupeře v poměru 4:2. Jediné, co snad dnes mohlo Black Stars udělat radost, byl pohled na upřímně se radující Orli. Pro ty to byl jeden z mála podzimních bodových zisků. Sláva vítězi, čest poraženým!
|