Fotbalová veřejnost s napětím očekávala start nové sezony malé kopané. Nastoupí už Říha? Půjde do toho stejně jako před zraněním? A bude hrát Zbyšek? Návrat legend nenechával fanoušky v klidu. A mohli být spokojeni, obě staronové tváře se prodraly přes šiky lidí s transparenty typu „Ivoš – návrat krále“, což s povděkem převzala pro svá tištěná vydání i četná domácí masmédia, a vrátily se na zelený pažit.

Další předzápasovou kuriozitou bylo, když se z jednoho právě dorazivších fanoušků na kole vyklubal kanonýr Vachata – bez klubovních trenek či dresu, stulpen či chráničů, aspoň že měl turfy... Při absenci všech gólmanů se do branky postavil Moris a předvedl kvalitní výkon. Od první minuty jsme si trénovali kouskování plynulé hry, to když si Moris dvakrát nechával převázat tkaničky a když mu Láďa donesl z auta brankářské rukavice. V páté minutě jsme si navíc brali oddechový čas, to když rozhodčí vyhodil Vachatu při prvním pokusu o střídání a Moris musel Lukášovi přenechat svoje stulpny a chrániče. Naše organizovaná defenziva nepouštěla Vertigo do šancí, a naopak jsme vyráželi do brejků. Pepa prošel přes dva hráče a naservíroval do tutové šance Filipovi, ten mohl snad hrát i na dva doteky, zvolil však placíru z první do odkryté branky a nutno říci, že pokus to byl značně nepovedený. V 10. minutě se povedlo Vachatovi se ustrojit a poprvé tak vběhl na hřiště, nejkratší cestou do vápna, tam se k němu odrazil střílený centr a Vachy po třech vteřinách na trávníku otevřel skóre – 1:0! Král dnešního zápasu Ivoš své fanoušky nezklamal, při bránění si počínal s agresivitou sobě vlastní, na ukřivděné výrazy soupeřů odpovídal pohotovým „nečum, debile“ a nebál se ani skluzů a obětavých soubojů. Svůj výkon korunoval, když se po Looneyho přihrávce dostal do sólového úniku, nechal gólmana vyběhnout, zadrobil krok, aby se obránce za ním dostal do vhodné vzdálenosti, a pak zesměšnil soupeře svou nečekanou finesou. Neloboval, neobstřeloval ani nehledal skulinu mezi nohama brankáře, prostě to do něj našil v takovém úhlu, že se míč odrazil přímo do nohou dobíhajícího obránce, který mohl jen bezmocně přihlížet, jak si coby Ivošova loutka dává suverénní vlastenec – 2:0! Byla to první Ivošova trefa po šesti letech a počátek krásného víkendu podobných déjà vu, druhý den se trefil i Rosický (záložník pražské Sparty, bývalý kapitán reprezentace, pozn. red.). A náskok mohl být ještě vyšší, do šance se dostali Pepa, Vachata i Jenda, ale byla z toho jen tyč a břevno. Do druhé půle jsme šli odhodlaní pokračovat ve své obětavé hře dozadu. Pepa mohl dokonce navýšit, když se v ideální pozici metr před brankou dostal k hlavičce, ale zvolil spíše taktiku zdržování, neboť prudce zamířil za rohový praporek. A tak přišlo kruté vystřízlivění, když soupeř skóroval třikrát během dvou minut. Nejprve jsme nezachytili záběh za obranu – 2:1. Pak si vybral hrůzné střídání Filip, který nejprve útočnou standardku na zadní tyč na Looneyho dal příliš krátkou, čehož soupeř využil ke smrtícímu brejku. A z následné rozehry si chtěl narazit s Pepou, místo toho ale přišel další brejk – 2:3. Soupeř se tak uklidnil a začal naplňovat papírové předpoklady. My museli otevřít hru a Vertigo trestalo – 2:5. Další kuriozitou pak byla akce Vertiga, kdy šli dva jeho hráči sami na bránu. Moris zvolil jistotu, vyběhl na půlku a sejmul hráče s míčem, jenž se odrazil před druhého hráče soupeře, který tak pelášil sám na prázdnou bránu. Zkušený rozhodčí Monty však výhodu neponechal, pískl faul a Morisovi udělil přísnou žlutou kartu. Měli jsme také šance, ale Pepa obešel brankáře a trefil hráče na čáře. Korekce jsme se tak dočkali až po další trefě kanonýra dne Vachaty, který zužitkoval Pepovu přihrávku před prázdnou bránu – 3:5! Ani výsledek však nemohl našim hráčům a fanouškům pokazit radost z velkých návratů dvou legend černobílé historie.

Black Stars – Vertigo Holohlavy 3:5 (2:0)

Branky: Vachata 2, Říha

Žluté karty: Josef Mačí, Morávek

Sestava: Morávek – Luňák, Říha, Malík – Jan Mačí, F. Hladík, Vachata, Josef Mačí