| Na naší straně byla opět zkušenost, nasadili jsme tři hráče nad 40, čtyři nad 30 a pouze Pepa se svým úsměvným ročníkem 95 nám snížil věkový průměr mužstva na 35,125. Někdo holt musí chodit pro balony... Soupeř měl o poznání mladší mužstvo, avšak přiznejme si, že takovou kvalitou jako my neoplýval. Snažil se držet balon, ale ve své hře měl spoustu nepřesností, a když už se dostal do šance, měl problém ji proměnit. To naopak naši hráči se dostávali do šancí lehce a uměli si s nimi poradit. Izy hodil dlouhý míč na Filipa, ten ho poslal do levé strany na rozběhlého Looneyho, který ho dovezl do vápna a trefil se na vzdálenější tyč – 1:0! Chvilku nato Pepa táhl míč do vápna, byl faulován, ale zkušený sudí Jirka nepískal, a tak Jenda uklidil míč levačkou ke vzdálenější tyči – 2:0! Náskok nás uklidnil, ale na lavičce jsme si připomínali, že jsme den předtím podobný náskok dovedli ztratit, a tak jsme hráli dál zodpovědně. Moris dostal ideální přihrávku do strany, místo střely volil přihrávku na Mačuse a ten neomylně zacílil do odkryté svatyně – 3:0! A stále to nebylo vše, Filip rozehrál s Pepou aut nakrátko na pravé straně, pak si svým typicky rychlým pohybem řekl o balon, Pepa míč prohodil mezi dvěma statickými obránci, kteří nemohli náběh rychlonožky zachytit. Filip pak z úhlu poslal svým bodlem na vzdálenější tyč – 4:0! Až za tohoto stavu se Jendovi soupeře zželelo a dopřál mu čestný úspěch, když se před naší prázdnou brankou rozhodl řešit situaci fotbalově a otočil se s míčem přímo do dobíhajícího soupeře – 4:1. Druhá půlka se pak měnila až v exhibici, Izy nás párkrát podržel a soupeř se snažil do nás chodit, což ještě více otevřelo naši cestu k brance. Neustále jsme chodili do situací dva na jednoho, tři na dva, a výsledek mohl být ještě vyšší, než byl. Na 5:1 dával Jenda prudkou střelou na přední tyč. Pak přišla asi nejhezčí chvíle zápasu, to když Martin Tyl dostal přihrávku před odkrytou branku a zvolil razantní zakončení do horního rohu branky – míč se odrazil o protilehlou tyč – 6:1! Trefa vzbudila na lavičce značné veselí. Na 7:1 upravil Looney a definitivní rozhodnutí přinesl Filip, když šli s Looneym dva sami, Tomáš zvolil jistotu a z úhlu napálil gólmana, lehce skákavý balon se pomalu odrážel k Filipovi, který se radši zkušeně zastavil a soustředěnou střelou ho uklidil do poloprázdné branky – 8:1! Mezitím probíhaly i exhibiční pokusy, když například Jenda šel sám, obešel brankáře a pak znervóznělý ostrým Morisovým hlasem „nech dát Zbýšu taky góla“ vymýšlel asistenci po brankové čáře, ale gólman se stihl přemístit. Při další kombinaci trojice Looney – Filip – Jenda zase posledně jmenovaný narážel ještě proti noze, ačkoli stál prakticky na brankové čáře. Přesto jsme se byli stále ochotni vracet a soupeři tak neumožnit korekci výsledku. Nezbývá než doufat, že i nadále se budeme scházet v počtu minimálně osmi lidí, protože to byl základní kámen úspěchu. |