IVOŠ: Přítomní diváci a novináři se dnes mohli na vlastní oči přesvědčit, proč jsou Black Stars týmem, který se (spolu s celkem Fugas/Flamengo „C“) pyšní nejnižším počtem obdržených branek v dosavadním průběhu podzimní části Okresního přeboru. A taky proč nás za to naši soupeři pomalu přestávají mít rádi...

V „Sever Aréně“ jsme se střetli s mužstvem, jehož kvalitu jsme nemohli ani v nejmenším podcenit. Duarig měl v kádru spoustu ostřílených borců (i z velkého fotbalu) a v tabulce byl o dvě místa nad námi. Tento druh respektu ovšem v našem podání nevedl k žádnému ustrašenému hernímu projevu, ba naopak. Prezentovali jsme se fyzicky náročným stylem, který se snažíme praktikovat a pilovat od samého začátku letošní sezóny: těsná osobní obrana, aktivní dostupování a napadání soupeře na vlastní polovině. Z takto vybojovaných balónů pak těží naši ofenzivně ladění hráči. Hned v úvodu dnešního zápasu na sebe touto cestou vzal odpovědnost dvakrát Vachy – a dvakrát úspěšně! Těžko soudit, která z jeho dvou rychle a precizně vyřešených gólových akcí byla hezčí... Vachy se totiž patrně dobře naspeedoval pivem Kokeš a nechal vzpomenout na svá někdejší bájná léta. Nejprve vzal míč na své půlce, prošel celou pravou stranu hřiště, gólmanovi naznačil střelu a pak ho přehodil lobem na zadní tyč – 1:0! Lavička ještě nestačila dokroutit hlavami, když Vachy opět vyběhl z vlastní poloviny, obránci před vápnem nasadil zidanovku a ihned poté míč uklidil ranou na zadní tyč – 2:0! Ve zbytku poločasu jsme pokračovali tak, jak je výše nastíněno. Výsledek: Duarig se za pětadvacet minut dostal k pořádné střele jen jedinkrát, a to ještě z přímáku nařízeného po jednom z běžných Pepových soubojů. Po výměně stran soupeř výrazně přidal na obrátkách, jak se dalo čekat. Naše trpělivá, pozorná a tvrdá hra ovšem vedla k úspěchu potřetí: Filip krásně prošel pravou stranou útočné poloviny a s milimetrovou přesností naservíroval na hranici vápna, kde si křiknul o balón Jenda. A ten se v těchto situacích nemýlí – 3:0. O několik minut později se v naší jinak soustředěné obraně přeci jen objevila první vážnější trhlinka a hned byla potrestána gólem: soupeř rozehrál roh chytrou narážečkou (klobouk dolů, na to se opravdu dalo jen koukat) a zakončující útočník tváří v tvář Martinovi nezaváhal – sníženo na 1:3. Následně přišel okamžik, který určil celkový ráz zbytku utkání. Pepa proniknul po levém křídle, tak tak se vyhnul ošklivé kose vyběhnuvšího brankáře, sebral balón těsně z lajny a předložil Filipovi, který zvýšil na 4:1. Vzápětí se strhlo peklo, přesněji řečeno nekonečná série hysterických záchvatů soupeře, jenž jaksi pozapomněl na předchozí (málem „úspěšně“ dokonaný) pokus přerazit Pepovi nohu a hlasitě reklamoval aut (pochopitelně nejvíc řvali ti, kteří v okamžiku údajného „autu“ stáli na opačném konci hřiště, čili nemohli vidět ani prd). Nadávky a urážky mířily na všechny strany: k rozhodčímu, k našim fanouškům, k hráčům. Nebralo to konce, nahromaděnou frustraci z dosavadního průběhu zápasu zkrátka Duarig musel ventilovat – a ventiloval ji takto vlastně až do závěrečného hvizdu sudího. Najednou jsme byli „sprosťáci a žebráci“, po každém našem tvrdším (nikoli však záludném!) zákroku ihned následovalo kvílení, fňukání, stížnosti a různé další proslovy soupeře, který se začal chovat, jako by viděl fotbal poprvé v životě a očekával, že kolem sebe necháme jeho útočníky jen tak běhat a sázet nám gól za gólem. K tomu lze dodat snad jen jediné: kdyby toho Duarig uhrál tolik, kolik toho namluvil a nabrečel, tak by nás možná i porazil... To se však nestalo. Ze závěrečné power-play vytěžil už pouze snížení na 2:4. Pokračování hry s gólmanem vysunutým do pole k žádnému dalšímu úspěchu nevedlo – naopak: nepřesnou rozehrávku vystihnul Jenda, vyhrál běžecký souboj přes celé hřiště a zakončením do prázdné uzavřel účet tohoto poněkud vyhroceného klání na 5:2 ve prospěch Black Stars.

JENDA: Black Stars při sobotním dopoledni nečekal vůbec lehký soupeř. Naštěstí se černobílí dostavili v solidním počtu a naopak v řadách soupeře chyběly některé tradiční opory. Klíčem k úspěchu v tomto duelu se ukázala být tvrdá, ale poctivá hra a uhlídání klíčových hráčů soupeře.

Do úvodu hry vstoupily oba týmy s chutí a odhodláním. Největší hlad po gólech ale prokázal Vachy. Ten se po několika minutách nejlépe zorientoval ve skrumáži na hranici vápna a všechny překvapil pohotovým zakončením z otočky. Střela si našla cestu za záda gólmana a Black Stars se ujaly vedení 1:0. Za nedlouho poté se znovu prosazují černobílí, kdy po samostatném úniku boří morálku Duarigu utěšenou střelou opět Vachy – 2:0! Nabité tribuny, a hlavně tedy střídačka Black Stars, na kterou se právě dokutálel oslavující Vachy, nevycházely z údivu, kde se to nadstandardní nasazení v tomto hbitém borcovi bere. Hráčům Duarigu tentokrát chyběl tradičně silný pohyb bez míče a mezihra s míčem na vlastních kopačkách, a tak si pozorně bránící playeři z Black Stars došli pro zasloužené poločasové vedení. Ve druhém poločase pojevil Duarig touhu po zvrácení výsledku. Dlouho ale jeho hráči naráželi na pozornou zkušenou obranu Black Stars umocněnou neúprosnou defenzivou v podání Ivoše a Pepy. Tito dva brousci dávali soupeřovým kotníkům jasně pocítit, že jejich majitelé nemají míč tahat, ale nahrávat jej dříve od svých nohou. Soupeř se sice několikrát obracel s námitkami na rozhodčího, ten ale anglický styl Black Stars přijal a tvrdou hru toleroval. Jedna skulinka v obraně černobílých se ale přeci jen našla. Duarig překonává po rychlé kombinaci Martina Tyla a snižuje na kontaktních 2:1. V ten moment spustily Černé hvězdy taktiku „povolíš-přitáhneš“. Filip se zorientoval v rohu hřiště a za klubkem hráčů zahlédl nabíhajícího a o míč se hlásícího Mačuse. Následně mu servíruje míč na stříbrném podnose před odkrytou bránu a jde se radovat, protože jeho parťák z útoku neváhá a skóruje – 3:1! Bohužel černobílí pokračují v taktice „povolíš-přitáhneš“, jen tentokrát v obráceném pořadí. A tak po přitažení následuje povolení. Duarig zaktivoval svou ťukačku před vápnem Black Stars a po rychlé kombinaci snižuje na 3:2. Už je snad trapné psát o taktice „povolíš-přitáhneš“, ale zkrátka některé věci ve fotbale fungují. Pepa totiž aplikuje svou nátlakovou hru, dlouhou kličkou obchází soupeře a zdánlivě se skoro až vyhání rohem hřiště do autu. Jenže jeho dlouhé nohy míč mezi lajnami udržely a tentokrát je to Mačusův rodinný příslušník, kdo servíruje do vyložené brankové pozice. V ní se ocitá neomylný bomber Filip alias Pippo a zařizuje svým zásahem odskok na dvě branky – 4:2! Tento gól vnáší do hry negativní emoce, neb je Pepa soupeřem nařčen, že se s míčem opravdu ocitl již mimo hřiště a celý tým Black Stars je pak skandálně nazván podvodníky! Dokonce se hráči Duarigu uchýlili i k tomu, že slovně nevybíravě zaútočili na našeho fanouška, který jen potvrzoval rozhodnutí rozhodčího o správně posouzené situaci. Zpěněná krev v žilách ještě nabudila Duarig k závěrečnému tlaku. S využitím gólmana přečísluje obranu Black Stars v poměru 5 na 4 a dostává se do několika zajímavých situací k zakončení. Žádná z nich se ale nezařadila do kategorie vyložených. Utkání se neúprosně blížilo ke svému závěru a my si dnes ještě jednou vypůjčíme rybářskou terminologii. Opustíme „povolíš-přitáhneš“ a podíváme se na „zasekneš“. V útoku Černých hvězd se vedle sebe po střídání sešli Pippo s Mačusem. Prvně jmenovaný jde do kontaktu s brankářem, který na půli hřiště podporuje útočné snažení svého týmu. V silovém souboji Pippo vyhrává a ukopává míč směrem k bráně Duarigu. Míč sice směřuje lehce mimo bránu, jenže hru čtoucí Mačus zařazuje z dvojky na trojku a po usilovném sprintu trefuje levačkou míč z úhlu přímo do branky – 5:2! Tím finálně zasekává sobotní tři body na udici Black Stars a černobílí protahují svou sérii výher na 3 soutěžní utkání. V pozápasovém rozhovoru věnují šuteři Mačus s Filipem své dnešní zásahy malému Jáchymovi Hladíkovi, prvorozenému potomkovi Kubase. Kubo, za fanclub a tým Black Stars gratulujeme k největší životní trefě a přejeme hlavně hodně zdraví!

Black Stars – Duarig 5:2 (2:0)

Branky: Vachata 2, Jan Mačí 2, F. Hladík

Žluté karty: –––

Sestava: Tyl – Vachata, Luňák, Říha – Jan Mačí, Morávek, F. Hladík, Josef Mačí