| Podle počtu hráčů obou mužstev bylo zřejmé, že se na start jara více těšil Royal team, který dorazil v deseti lidech, my jsme oproti tomu poskládali jen základní pětku. Logicky jsme proto hráli v hluboko zataženém bloku, soupeř dlouze kombinoval a neváhal zapojovat do hry i brankáře. Přesto dlouho jen kroužil kolem naší branky, mnoho akcí končilo nepřesností či ukvapenou střelou. Na druhé straně jako první zahrozil k radosti přihlížející Martínky Kubas, který si všiml, že gólman stojí na hranici vápna, a pokusil se ho přehodit. Nadějný projektil ovšem strážce svatyně vyškrábl špičkami prstů na břevno. Naše vápno a blízký prostor jsme kryli dobře, ale dalekonosná pumelice do vinglu se dala bránit jen stěží–0:1. Soupeř si možná myslel, že konečně prolomil naši defenzivu a góly se začnou sypat, jenže nestačil vedoucí branku pořádně ani oslavit, když Looney prošel přes bránícího hráče a střelou z úhlu překvapil gólmana–1:1! První půle skončila o dvě minuty dříve, než měla, protože se hráč soupeře při pokusu doběhnout balon u lajny bolestivě zranil. Dali jsme si tedy přestávku a zavolali sanitku. Jeden by čekal, že po takovémto nepříjemném zranění bude na hřišti ve druhé půli běhat jen parta klidných gentlemanů, ale Royal team nemohl vydýchat, že herní převahu nedokáže přetavit v góly, a jeho hráči se často hádali mezi sebou. Holt kluci do nepohody. Naše brejky byly ojedinělé, ale jejich efektivita byla zničující. Looney obral o míč posledního a tváří v tvář brankáři ještě přihrál před prázdnou volnému Jendovi–2:1! Blízko ke gólu měl Martin Tyl, jehož výkop srazil vracející se gólman na tyčku. Velký tlak soupeře nicméně nakonec vyústil ve vyrovnávající branku na 2:2. Krátce po ní jsme sáhli po oddechovém čase, po něm nás soupeř zatlačil, ale paradoxně se utrhl Jenda a prostřelil brankáře–3:2! Prakticky vzápětí ovšem útočník Royalu obešel Kubase a opět vyrovnal–3:3. Soupeřovi se nakonec power play vyplatila, když prudký míč na zadní uklidil nabíhající útočník do sítě–3:4. Chtě nechtě jsme pár minut před koncem tedy museli otevřít hru a po jednom z brejků inkasovali popáté–3:5. Dvě minuty před závěrečným hvizdem soupeř zadrbal přečíslení dva na jednoho, Martin se zachyceným balonem okamžitě vyběhl, přihrál Kubovi a ten z první zase na zadní tyčku Looneymu, který ve skluzu dopravil míč zblízka mezi tři tyče–4:5! Nevzdávali jsme se a v samotném závěru se ještě dvakrát prokombinovali do nadějných pozic, ale s konečným výsledkem jsme již nehnuli. |