| Hlavní souboj duelu s Reds se odehrál ještě před zápasem. Nutnost sejít se alespoň v kýžených pěti lidech se totiž proměnila v dramatickou bitvu. Slabším povahám doporučujeme ve čtení reportáže nepokračovat. Původně jsme si malovali účast cca devíti lidí, ale třeba Kubas se zranil, Pepa šel na velkou a Gandža zavolal necelou hodinu před zápasem, že si spletl čas výkopu a do Hradce se nedostane včas. Když se prostřednictvím sociálních sítí omluvil i Mačus, bylo jasné, že jsme čtyři a že Mačus prostě musí hrát. Filip tak vyrazil k Mačusově ženě, nabral věci, kontaktní čočky, v Kuklenách pak v mysliveckém odění i samotného Mačuse a se značným zpožděním obě černé hvězdy dorazily do Plotišť. Tam svou roli zákulisního šíbra odvedl Moris a jeho pacient plnící úlohu rozhodčího trpělivě počkal, až se Mačus převlékne, omyje, nasadí si čočky a nalíčí se. Samotný mač tak mohl začít. |
| Dá se říct, že jsme vsadili na zkušenost. Všech pět nastoupivších borců překročilo třicítku, dva z nich dokonce čtyřicítku. Nejmladším junákem sobotní sestavy tak byl Filip, jemuž bylo na den přesně pouhých 31 let a šest měsíců. Nejmladším členem nominace na utkání se Filip stal poprvé od 8. dubna 2004. A byl to právě tento benjamínek, který se tlačil nejvíce do koncovky. Jeho obávané maďarské nárty ostřelovaly gólmana. Vrchol byl, když po ruce ve vápně zahrával Filip penaltu, ale zhypnotizován pohybem gólmana změnil na poslední chvíli místo, kam to chtěl narvat, a z jednoho metru narval právě brankáře (ano, ten se přemístil směrem vpřed opravdu neortodoxně). Filipova životní série proměněných pokutových kopů se tak zarazila na čísle dvě. Black Stars hráli ze zabezpečené obrany a jejich výpady byly nebezpečné, myslivec Mačus však na zadní tyči nezacílil. Zajímavá situace nastala zhruba v polovině poločasu, kdy se Filip mocně stahoval, aby zažehnal situaci soupeře tři na dva, nejvysunutější hráč Reds chtěl sklepnout hlavou pod sebe na jednoho ze svých kamarádů, ale udělal to tak blbě, že vytvořil naopak situaci dva na jednoho v náš prospěch. Filip tak převzal míč, v rámci svých možností se bleskurychle otočil a šel s Morisem na jediného beka. Ten tak couval k Morisovi, že Filip to vzal na sebe a z hranice vápna poslal míč na vzdálenější tyč–1:0! I ve druhém poločase byl obraz hry podobný, měli jsme spoustu šancí, agilní Looney si střídal místo s útočníky a soupeř mohl děkovat brankáři. I ten ale byl krátký na situaci, kdy Looney vyslal Mačuse, ten obešel obránce a z úhlu nahrál na zadní tyčku Filipovi, jenž posunul míč na jistotu do prázdné branky–2:0! V tu chvíli jsme byli na koni a škoda laciného gólu na 2:1, po sérii chyb při neobsazení a nedůrazu přišla prudká střela doprostřed branky. Ale i tak jsme měli další velké šance, Mačus však pokračoval ve svém spalování z předchozího zápasu, v další šanci se na to obránce už nemohl dívat a pro jistotu Mačuse sejmul skluzem. Moris se penaltového úkolu ujal lépe než jeho mladý spoluhráč a uklidil míč razantně pod břevno–3:1! Do konce zbývalo jen nějakých osm minut a v tuto chvíli by nejstarší pětice v okrese uvítala alespoň jednoho mladšího kamaráda připraveného na lavičce. Nestalo se tak, a brzy přišel bohužel kontaktní gól, další prudká střela prošla Martinovi těsně nad rukou 3:2. Přesto jsme byli blízko za dané situace cenným třem bodům. Sudí již měl píšťalku v hubě, ještě však stihl otočit aut proti nám, Looney tak vyběhl dopředu nadarmo, soupeř toho rychle využil, rozehrál do vápna, tam Filip napůl skluzem vletěl do zakončujícího hráče a míč ustřelil k lajně, bohužel přímo pod nohy protihráče, který z velmi ostrého úhlu propasoval míč za čáru–3:3. Po závěrečném hvizdu tak byly rozpačité oba týmy. Nezbývá než doufat, že v závěru sezony se budeme scházet ve větším počtu, neboť si troufnu poznamenat, že jeden dva hráči na střídání by nám dnes přisoudili vítězství. |