| Oproti včerejšku rozšířil naše ofenzivní šiky Pepa, absentujícího Izyho nahradil mezi třemi tyčemi Tomáš Janča, který tentokrát předvedl svou lepší tvář, což znamená, že dorazil, a navrch přidal velmi dobrý výkon. Po úvodním oťukávání zakombinovali pěkně ve středu pole Mačusovci, jejich akci zakončoval Kubas, leč zatím jen do gólmana. Lépe si počínal o chvilku později, když po Pepově příhře z bezprostřední blízkosti zahrál brankáři na housle–1:0! Stejně jako včera tedy načal skóre tento sympaťák z Benešovky, avšak dnes již zamířil do správné klece. Nezvykle aktivní Kubas se krátce nato dostal do dalších dvou střeleckých pozic, ale z mírného úhlu vždy napálil jen strážce svatyně. Navýšit vedení nám tak pomohla až sama Legia, a to hned velkoryse dvakrát. Nejprve si obránce smolně srazil do vlastní sítě Mačusovu přihrávku na Filipa–2:0! Celá situace nápadně připomínala nešťastný vlastenec, který předvedl na mistrovství světa 1994 Andrés Escobar. Doufejme však, že tímto analogie s nebohým Kolumbijcem končí. Poté se ke střele z půlky půlky odhodlal Pepa, gólman míč jen vyrazil vysoko nad sebe, načež se ve vápně shluklo klubko hráčů, z něhož sice vyskočil nejvýše opět brankář, ale jelikož byl šikovně (avšak v rámci pravidel) tísněn Mačusem i Pepou, splácl si balon do vlastní sítě–3:0! Nastalý výsledek někteří hráči soupeře těžce nesli a tekly jim nervy. Poté, co Kubas dohrál faulem jednoho z nich, což bylo i správně odpískáno, spustil šampon spršku výrazů, po nichž by se červenaly všechny do jedné počestné paní pardubické, a hysterickou ženu připomínající jekot, aby se Kubas, který ani nehlesl, ráčil uklidnit. Člověk nevěděl, zda se má smát či plakat nad tím, že praví muži pomalu, ale jistě vymírají... Zápas se však rozhodně nestal jednoznačnou záležitostí, nejlepší hráč Legie se rozeběhl z hloubi vlastní pole, Víťa agilního rychlíka jen marně stíhal a tečovaná rána skončila za Tomášovými zády–3:1. Bezprostředně po naší rozehrávce navíc Martin Tyl pokazil přihrávku a nabídnuté přečíslení dva na jednoho využil soupeř beze zbytku–3:2. Legia byla rázem na koni, avšak záhy se nám ji podařilo z něj zase sesadit, když Filip našel na křídle Pavla, který povedenou placírkou uklidil míč ke vzdálenější tyčce–4:2! Často vybíhajícího brankáře okudlal o míč aktivní Mačus, přihrál pod sebe Kubasovi, který se příliš nerozpakoval a z vlastní půlky vyslal nádhernou střelu do pravé šibenice, takže dva stojící statisté na brankové čáře neměli nárok–5:2! Co dodat, máme další krásnou branku do zlatého fondu Black Stars. Do šaten (rozuměj za lajnu) jsme tak odcházeli s poměrně komfortním třígólovým náskokem. Ten se navíc podařilo zkraje druhé půle ještě navýšit, když Martin Tyl táhl přečíslení tři na dva, přihrál Pepovi, který se zbavil obránce a vrátil míč pod sebe volnému Martinovi, jenž z hranice vápna nezaváhal a trefil se po zemi k bližší tyči–6:2! Legia chtě nechtě ještě více otevírala hru, ale nám se nedařilo jejich otevřená zadní vrátka trestat. Naopak jsme inkasovali poté, co jsme prohráli osobní souboj a nechali ve vápně nehlídaného útočníka–6:3. Krátce nato navíc Tomášovi smolně propadla na bližší tyči střela z úhlu–6:4. Do konce utkání zbývalo stále zhruba patnáct minut, nám se však podařilo hru částečně zklidnit a divoce naskakující skóre alespoň na čas ustálit. Blízko ke gólu měl Filip, ale dvakrát netrefil z nadějných pozic prázdnou klec. Kubasův pokus mířící do horního růžku zase vytěsnil na roh efektním skokem brankář, opět se tak potvrdilo, že Kubovi gólman v brance prostě překáží. Legia i nadále měla problémy s psychikou, po jednom ze soubojů strčil obránce v přerušené hře do Pepy, za což uzřel z rukou sudího žlutou kartu. Zhruba dvě minuty před koncem se soupeř dostal na dostřel, když povedená rána zaplula přímo k tyči–6:5. V emotivním závěru labilní soupeř sundal kosou úplně bez balonu Pepu, za což naprosto nepochopitelně viděl opět jen žlutou kartu. Přímý kop zkusil zakroutit do prázdné Filip, ale míč skončil v rohu hřiště, rozhodčí pískl konec a mohli jsme tak oslavovat vybojované tři body. |