| Naším soupeřem byl nováček soutěže Vertigo Holohlavy, který doposud prodlévá na dně tabulky s deseti body. Původ názvu, jenž si Holohlavští vybrali, nám nebyl zcela jasný. Část se klonila k tomu, že naši soci jsou fanoušci kapely U2 a odkazují na jejich píseň (viz zde). Filosofičtěji založení hráči byli přesvědčeni, že se Holohlavy hlásí k jednomu z vrcholných filmových děl Alfreda Hitchcocka (viz zde). A Filip si myslel, že se jedná o bandu skinů. Diskuse se nezúčastnil Evžen, pouze pronesl něco o mrdání... Oproti soupeři jsme na tom byli početně i kvalitativně lépe, s potěšením můžeme konstatovat, že se docházka v závěru podzimní části neuvěřitelně zlepšila. Zkraje nám ovšem často vázla souhra, k vidění byly nepřesnosti a špatná zpracování. Přesto jsme to byli právě a jen my, kdo se dostal do vedení. Petr Čapek zblokoval protihráčův pokus zdálky, navíc se mu míč odrazil ideálně do běhu, takže postupoval z úhlu na brankáře, kterého nakonec propálil svou slabší pravou nohou střelou doprostřed branky-1:0! Na druhé straně Vertigo hrozilo pouze dlouhými balony za naši obranu. Než jsme si to ovšem začali pořádně hlídat, vznikly z toho tři lapálie. Nejprve Tomáš Janča fauloval mimo vápno útočníka, za což následovala, přiznejme si, že milosrdně, žlutá karta. Podruhé již celou akci sehrál soupeř do prázdné a bylo to 1:1. Navíc se ještě jednou dostal do zakončení nejmladší hráč Vertiga (tomu klukovi bylo snad ani ne patnáct, ale během hry například přehlavičkoval čahouna Paciho), ale jeho slabý pokus Tomáš zlikvidoval. Přesto přese všechno se hrálo převážně na polovině Holohlav. Do vedení nás vrátil Martin Janhuba, když si z obrany chytře naběhl na rohový kop a pomalou mrdou lehce překonal zkoprnělého brankáře-2:1! Další útoky brzdila nepřesná koncovka či finální souhra, což protrhl až jeden z nejzkušenějších hráčů na hřišti. Moris táhl balon středem hřiště, Evžen s Čápem mu ideálně roztáhli do stran oba obránce a Petr se odhodlal k pumelici, za jejíž cestou do víka se gólman sotva stačil ohlédnout-3:1! Aby se nám šlo do kabin klidněji, přidali jsme ještě jeden fík, po němž se brankář mohl právem čertit na své obránce, neboť postupně vyrazil střely Čápa i Filipa, ale na konečnou dorážku Čápa byl krátký-4:1! Vertigo odpadlo fyzicky a druhý poločas se stal již jen otázkou konečného skóre. K první obrovské příležitosti se dostali populární bratři Hladíci, Kubas již překonal brankáře, ale v radosti a oslavném tanečku mu zabránil skluzem obránce, který navrch před dobíhajícím Fildou míč ještě popostrčil, čímž kanonýra v černo-bílém rozhodil natolik, že střílel do ochranné sítě. Další branky jsme se tak dočkali až po pěkné akci Čápa, který připravil gól Morisovi před prázdnou-5:1! Podobně to zkoušeli i Filip s Marťasem, ale zatím jim dopřáno nebylo. Bubeník promáchl. Po dalším z mnoha rohů pouštěl míč Kubas na Filipa, ale tomu na poslední chvíli skočil do střely zavalitý obránce-požitkář. Z velkého množství šancí se nakonec ujal dlouhý nához na Filipa, jenž obešel svou typickou kličkou, kterou by mohl vyučovat na Fotbalové škole bratří Hubníků (není to prdel, opravdu to existuje! Viz zde), a neomylně zavěsil-6:1! Za tohoto stavu se čestného úspěchu dočkal i soupeř a zcela nekrytý na zadní opticky upravoval výsledek-6:2. Solidní zámek předvedla formace Evžen, Kubas, Paci, Čáp, ale po dvouminutové hře v soupeřově vápně jim branka zůstala zakletou. Když selhali útočníci a hlavně kanonýro epesíno Evžen, museli zaskočit obránci. Svým typickým způsobem se prosadil Martin Tyl, poslal balon do vápna a někdo si jej do branky srazil sám, nač se namáhat-7:2! Na závěr vyšla již spolupráce Filipa s Marťasem, který tentokrát nepohrdl Filipovou příhrou a zvýšil na 8:2! Po zaslouženém vítězství tak přezimujeme na pátém místě se ziskem sympatických 27 bodů. Dařilo se nám zejména na hřištích soupeřů, což deklaruje naše prvenství v tabulce zápasů venku! |