| Hned na úvod musíme smeknout před herními kvalitami našeho soupeře, obzvláště toho šikovného mladého blonďáka, který nám vsítil rovnou čtyři branky. Musíme ovšem zmínit i druhou stranu mince, a sice že se jedná o partu nemachrovaných fracků, kteří by od svých tatíků občas potřebovali pořádně seřezat hnědku. Na druhou stranu co bychom chtěli, když otec toho největšího dementa stál mezi třemi tyčemi. Jako první jsme paradoxně zahrozili my, ale Filipovu ránu z úhlu vytáhl gólman na břevno. Na druhé straně Martin Tyl v brance zastavil dobré tři, čtyři gólové příležitosti, ale nakonec přeci jen kapituloval, když se útočník obtočil ve vápně kolem Marťase a prosadil se střelou o bližší tyč-0:1. Krátce nato přišla slabá minutka, během níž jsme inkasovali hned dvakrát-0:3. Vzali jsme si time-out a trochu se zvedli, vyčnívala zejména Evženem nastřelená tyčka. Do druhé půle jsme chtěli vlétnout, ale místo toho jsme brzy dvakrát inkasovali a utkání začalo být spíše již jen otázkou skóre. Ve zkratce jsme dostali ještě další tři branky, ale zároveň alespoň dvě vstřelili. První připravil Buchymu jako na zlatém podnose Filip, který mu předložil balon před prázdnou. Druhou trefu útěchy vstřelil opět Buchy, tentokrát nechytatelnou dělovkou z dálky. Další šance zůstaly nevyužity, blízko ke gólu měl zejména Forrest, ale nejprve z úhlu pálil slabě a o chvilku později jen napálil gólmana. Výhra soupeře je jednoznačně zasloužená, jen škoda, že jsme nevyužili některých příležitostí a utkání ještě nezdramatizovali nebo alespoň opticky nevylepšili konečné skóre 2:8. |