| Návštěva byla nižší než v předešlých zápasech, na vině však nebyl déšť ani brzký ranní termín, ale svazová generalita, která zakázala překročit kapacitu, a tak se diváci mačkali jen na jednotlivých homologovaných sedačkách. Nabouchaná sestava se zúžila o nemocného Zbyška, ožralého Evžena a patrně spícího Tomáše. Kvůli posledně jmenovanému se mezi tři tyče postavil Martin Tyl. Do sestavy se však vrátil čerstvě graduovaný Filip, na svém titulu si nijak nezakládá, ale do zápisu si ho uvedl, to je jasné. Utkání nenabídlo příliš vzrušivých momentů, oba celky se věnovali především defenzivní činnosti, ofenzivní rejdy často brzdil nasáklý terén. Přesto si dovolím tvrdit, že jsme v prvé půli byli nebezpečnější, častěji jsme pálili, gólman vykopával míče nohama, ale první branky se dočkali Lvi. Nejprve se po souboji Ivoše s útočníkem odrazil míč ke Kubasovi, který chtěl z první poslat míč na Buchyho, jenže jeho hlavičce chyběla potřebná razance a soupeř se štěstím propálil Martina-0:1. Největší šanci na vyrovnání měl právě chybující Kubas, po Filipově rohu mířil však z vyložené pozice levačkou mimo. Srovnání stavu přišlo až poté, co jsme si soupeře pěkně rozťukali s vysunuvším se Martinem, právě muž mezi tyčemi vyslal ránu, která propadla brankáři k tyči-1:1! Druhý poločas byl ještě slabší než ten první, přesto v něm padl stejný počet branek. Diváky unavovaly zejména neustále se opakující situace, kdy soupeřův gólman stál s míčem u nohy na své polovině, spoluhráči na něj zírali a on pak poslal buď nepřesnou přihrávku, nebo propnul ochrannou síť. Do vedení jsme se dostali my, když Buchyho ránu z úhlu tečoval obránce do šibenice-2:1! Hloupě jsme nechali soupeře vyrovnat, když nikdo nezůstal na posledním, balón jsme zadrbali a přečíslení dva na jednoho zakončili Lvi střelou, kterou výrazně tečoval vybíhající Martin, ale v cestě do sítě jí zabránit nedokázal-2:2. Ztratili jsme tak první letošní body, ale stále jsme neporaženým celkem! |