Okresní kopaná. Malá. Někdo ji bere tak, jaký význam zhruba má – hraje ji pro radost z pohybu a ze hry a třeba i pro žízeň, jak se říká. Přesto je to soutěž, takže nechce prohrát a vkládá veškeré síly do „boje“, ovšem v rámci fair-play a zdravého rozumu. Najde se ovšem i pár takových, kteří v sobě hromadí všemožné mindráky a frustrace a na hřišti pak dají průchod své slaboduché agresi, vyhledávají spory od první do poslední minuty, předvedou několik nevybíravých zákroků, v přerušené hře do protihráčů strkají rukama nebo (asi chlapáčtěji?) hrudí, vyhrožují posláním k zemi (ať už při hře, nebo okamžitě pěstí) a vulgárně urážejí každého, kdo se zrovna namane. Dnes jsme měli tu smůlu, že jsme na takové „borce“ narazili. Otrávení jsme z toho byli nejen my, ale i někteří jejich spoluhráči.

Samotná hra byla po celé utkání více méně vyrovnaná, oba celky si připsaly v každé půli jeden gól, takže si bod odnesly obě strany. Do vedení jsme se dostali my, když přímý volný kop po faulu na Buchyho uklidil nechytatelnou ranou k tyči Filip–1:0! Soupeř vyrovnal po pěkné sérii narážeček–1:1. Atmosféra ovšem vinou některých soupeřů zbytečně houstla, po Pepově faulu v souboji o míč do něj protihráč začal strkat a vyhrožovat mu fyzickou likvidací. Té se málem dočkal nebohý Martin v brance, který po zachycení balonu chtěl rychle založit protiútok, vyhodil si míč dopředu a schytal kosu zezadu přes koleno. Situaci alespoň částečně zklidnil rozhodčí rozdáním pár žlutých karet a tím, že začal pískat naprosto všechno a hned. Ano, místy snad ani nešlo o fauly a místy situace volaly po ponechání výhody, ale v zásadě jeho rozhodnutí kvituji – alespoň nedošlo k žádnému vážnému zranění, ke kterému to směřovalo. Zkraje druhé půle jsme se dostali do tří velkých šancí, v největší z nich zamířil Jenda do tyče. Trest se dostavil vzápětí, když po dlouhém výhozu gólmana neustrážil svého hráče Víťa a útočník propálil Martina–1:2. Skóre ovšem nedlouho poté srovnal Pepa po povedené kombinační akci křížnou střelou na vzdálenější tyčku–2:2! Největší možnost strhnout vedení na naši stranu měli bratři Hladíci. Kubas se po závaru dostal ve vápně ke střele z otočky, ale volil razanci místo umístění a zamířil těsně mimo. Filip zase po faulu na Buchyho neproměnil pokutový kop. Měli jsme kopat i druhý, ale sudí tentokrát za zákrok, který se odehrál metr ve vápně, nařídil jen přímý kop. Na hrací ploše bylo tou dobou už pěkně husto, rozhodčí bohužel nedotáhl svůj přísný metr až do konce a neodvážil se vytáhnout červené karty, které byly namístě, zejména když „frajer“ (se žlutou na kontě) nakopl Jendu stavějícího si balon a pak do něj ještě strčil. Druhý takový zase Jendu sundal k zemi, když byl balon i pozornost sudího a většiny aktérů na druhé straně hřiště. Neuniklo to ovšem Buchymu, který zanedlouho zmíněného bezmozka poslal k zemi skluzem. Rozhodčí si k sobě zavolal oba kapitány a po další půlminutě hry utkání raději moudře ukončil.

Black Stars – Vertigo Holohlavy 2:2 (1:1)

Branky: F. Hladík, Josef Mačí

Žlutá karta: Janhuba

Sestava: Tyl – J. Hladík, Kozelek, Janhuba – Josef Mačí, F. Hladík, Jan Mačí, Buchal