| Jednoznačně potěšující je skutečnost, že čím dál populárnější „Blacks“ přitahují navzdory svým silně kolísavým jarním výkonům do hlediště stále nové a nové, případně staronové fanoušky. Mezi černobílými ultras se po mnoha letech objevila Ivošova maminka (zjevně již pochopila, že výroky typu „Tys už dlouho neležel v nemocnici, viď?!“ syna od oblíbené sportovní činnosti neodradí a raději jej přišla podpořit) a také Ivošova sestra v doprovodu svých dvou dětí. Ta dorazila do „Sever arény“ především proto, aby se na vlastní oči přesvědčila o kvalitách nové posily, kterou pro nás v uplynulém týdnu osobně zlanařila. Ano, je to tak: řady Black Stars dnes premiérově rozšířil Radek Novotný, sedmadvacetiletý kreativní univerzál, který opustil rozhádané Botafogo, následně odolal finančně vysoce lukrativnímu vábení Realu Madrid (Radek: „S tím debilem Ramosem, kterej by mi mohl leda tak nosit vodu a zavazovat kopačky, bych do jedný kabiny nikdy neusednul!“) a Manchesteru United (Radek: „Tak tam už bych asi šel, ale Black Stars jsou mi ve všech ohledech sympatičtější!“) a upsal se nám. Můžeme jen doufat, že to, co zažil dnes, ho od další spolupráce neodradí. Nebo že mu jeho manželka, která se neuváženě přišla podívat, nedoporučí, aby se s námi okamžitě přestal stýkat... Sáhneme-li na chvíli k literárněvědné terminologii, jež je několika členům týmu vlastní (stejně jako bratři Hladíkové, Ivoš či Tomi Paci blahé paměti, také novic Radek je absolventem oboru český jazyk a literatura), můžeme konstatovat, že žánrově naše dnešní představení oscilovalo mezi fraškou a hororem. Úvodní minuty přitom nijak nenaznačovaly, že nás čeká takováto herní a výsledková katastrofa. Začali jsme tvrdě a soustředěně, i když bez střídání (legendy Moris a Zbyšek se zasekly na cestě a do utkání se zapojily s mírným zpožděním) a branku Duarigu jsme několikrát ohrozili. Pak se ale „něco stalo“ (kluboví analytici už usilovně studují zápasové video a chystají nemilosrdný rozbor) a už jsme se vezli. Na průběžné skóre 0:3 ještě dokázal zareagovat Jenda krásným individuálním průnikem a přihrávkou Karlovi před prázdnou (1:3). Tento moment černobílé borce přece jen nabudil a po nějakou dobu (ale taky naposledy) mohli diváci v ochozech sledovat skutečně vyrovnané utkání. Tento vývoj jsme však dlouho držet nedokázali a do poločasu Martin lovil míč ze své sítě ještě třikrát. Do druhého dějství jsme tedy vstupovali s vědomím, že dohánět takovýto náskok proti takto kvalitnímu soupeři je prakticky nemožné. Chtěli jsme hrát uvolněně, neboť jak se říká: horší už to nebude... Bohužel bylo. Za Duarigem jsme zaostávali v rychlosti, v individuálních činnostech i v souhře – zkrátka ve všem. Postupně jsme úplně odpadávali a soupeři na kontě přibývaly další a další zásahy, často po úniku a zakončení do prázdné branky. Radost našim fans (jimž patří obrovský dík, neboť ani za tohoto stavu neustávali v hlasitém povzbuzování a nešetřili obdivnými výkřiky, kdykoli jsme si dokázali přihrát) udělal pouze Jenda svou povedenou trefou přes celé hřiště do odkryté kasy a pak opět Karel, ke kterému v jedné z mála našich akcí, jež by snesly fotbalová měřítka, doputoval míč od Ivoše, resp. Jendy. Pokud chceme udržet krok s kvalitními mužstvy okresního přeboru, musíme hrát na hranci svých možností. Dnes jsme se naopak pohybovali kdesi u dna, na úrovni chodeckých vystoupení staré gardy. Ale my přece máme na víc, MY JSME BLACK STARS! Šanci na nápravu budeme mít už zítra v „Gočár aréně“...
|