| Prvním soupeřem malofotbalového maratonu byla Berka, již jistě sestupující tým mladých hráčů. Byť jsme se v pátek hromadně na divadelním festivalu s pivkem v ruce hecovali a ujišťovali, že je potřeba dorazit a makat, stala se ze sobotní účasti blamáž. Roman nedorazil vůbec a Lukáš si připravil komediální výstup. Nejprve s hurónským smíchem dorazil v 15. minutě zápasu, načež si od Tomáše musel vypůjčit klíčky od auta, protože si zapomněl doma turfy. Podruhé přijel opět jen na skok, protože pro změnu zapomněl na Severu klíče od bytu. Do třetice všeho dobrého Lukáš neopomněl nic (ani pustit svou novou známost z bytu ven) a zapojil se cca na posledních patnáct minut zápasu. Takové příběhy píše sám život. Škoda že již neběží na televizních obrazovkách pořad Bakaláři, měl by zdatný námět. Nutno uznat, že Vachy je ale formát, a přestože naskočil do utkání výrazně později než pětice statečných, téměř okamžitě vyčerpal svůj fyzický fond a hrál na naší úrovni. Při nízkém počtu hráčů a vidině 100 minut malého fotbalu bylo nutné hrát opatrně. Poklidné tempo hry ovšem výrazně narušil Marťas, když si na středu hřiště povodil beka a ranou mezi nohy padajícího brankáře otevřel účet střetnutí–1:0! Berka se snažila o vyrovnání a hrála s vysunutým gólmanem, jehož projektily byly nebezpečné. Při jednom ze závarů se na čáře vyznamenal hbitý Tomáš. Prázdnou klec soupeře jsme ztrestali poté, co nástřel před branku sklepl Kubas na Filipa, ten se nezachoval zbrkle, ale posunul míč na Pavla, jenž jej dovezl až do kuchyně–2:0! Trefit odkryté zařízení přes celé hřiště zkoušel marně Kubas i Tomáš, jehož pokusu scházely skutečně jen centimetry k tomu, aby trefil rohový praporek. Když už se Tomáš svým výkopem ve druhé půli mezi tři tyče vměstnal, opomněl si všimnout, že v kleci stojí brankář. Obraz hry zůstával po většinu hry stejný, soupeř se nás snažil obléhat a rozehrával s brankářem, zatímco my jsme trpělivě čekali a trestali z brejků. Kubas vybojoval balon na půlce, při následném přečíslení tři na dva si narazil s Marťasem a procpal míč brankáři opět mezi nohy–3:0! Poprvé tak mohl políbit čerstvě nabytý snubní prsten a napodobit tak tímto gestem takové fotbalové legendy, jakými jsou Raúl či David Lafata. Na druhé straně měla Berka ke zmíněným útočným esům daleko a nepřetavila v gól ani ty nejvyloženější šance. Musíme však zmínit, že na tom má značnou zásluhu Tomáš. I jemu ovšem musela v nouzi nejvyšší pomoci tyč a jednou také Vachy, který ležérně vysunul patu a vyšťouchl balon na břevno á la Roman Hubník. Na druhé straně jsme se však také dostávali do velkých příležitostí, ale proti byl rovněž kvalitně chytající brankář. Pokořil ho až Filip, jenž se inspiroval Ivanem Rakitićem a dloubl míč přes padajícího gólmana–4:0! O osudu utkání již bylo prakticky rozhodnuto, poslední zásah přidal přes celé do prázdné ranní ptáče Vachy–5:0! |