| Před zápasem nás zastihla
radostná novina, Filipovi se vyklubala na svět dcera Anička, k níž mu ze srdce gratulujeme.
Oproti pátečnímu klání přibyli do sestavy Pavel, Marťas Janhuba a průserář Vachy (tři na
střídání přišli k duhu, zvlášť když se hrálo na široké palubovce Gočárovky). Druhý průserář
Buchy nedorazil ani dnes, a výlet z Prahy do Hradce za fotbálkem se mu tak proměnil v nezřízené
dvoudenní chlastání. Nabitou lavičku měli i kuklenští, což u nich rozhodně nebývá zvykem. O
svižné tempo tedy bylo postaráno. Přítomní fanoušci, sestávající především z členky Pepova fan
clubu, se na branku docela načekali, ale nakonec je potěšil právě Pepa, když sólový únik
zakončil střelou pod padajícím brankářem–1:0! Do nadějné šance se posléze dostal Pavel, ale
brankář si s jeho střelou poradil. Poté však dravý útočník obešel Martina Tyla a nebezpečnou
situaci řešil Marťas Janhuba faulem, za který objektivně měl následovat přímý kop a červená
karta, reálně z toho však byla penalta a žlutá karta. Pokutový kop Šavle bezpečně proměnily,
byť se ještě dobu po exekuci jeden ze soupeřů čílil, že se mělo kopat z hranice vápna a nikoli
až kousek za ním–1:1. Martin Tyl své zaváhání ovšem napravil, když vyslal na zteč Pepu a ten
podobně jako při prvním gólu poslal balon do sítě pod padajícím brankářem–2:1! Šavle se cítily
patrně po právu ukřivděně, když sudí ponechal bez povšimnutí střet Izyho s jejich útočníkem
mimo vápno, ale na druhou stranu nešlo o první ani poslední diskutabilní rozhodnutí muže s
píšťalkou. Kuklenští se ale zbytečně nechali unést a během zápasu předvedli minimálně patnáct
faulů zezadu bez vážnějšího úmyslu hrát balon (trpěli především naši rychlonožkové Pepa, Vachy
a Pavel). Následné upřímné divení se tomu, jak se tohle může pískat, působilo značně komicky,
vezmeme-li v úvahu, že rány o chrániče či obuv slyšela i hluchá babička z vedlejšího sídliště.
Nejlepší odpovědí byla ve druhé půli Pavlova příhra na Janhubiče, který ve skluzu dopravil míč
na místo určení–3:1! Zřejmě definitivní rozhodnutí měl na turfě Kubas, který se při otevřené
soupeřově hře dostal k míči a na půli cesty zamrznuvšího brankáře se pokusil přehodit. Místo
nepřesného lobu měl volit přihrávku na osamoceného Víťu, jenž by si tak mohl zopakovat včerejší
úprk na prázdnou klec. Namísto rozuzlení tak přišla o minutu později kontaktní branka–3:2. Do
klidu nás mohl vrátit Marťas Jé, ale na zadní minul prudkou Pavlovu příhru. A tak po jednom z
nesmyslně odpískaných faulů sehrály Šavle šikovně přímý kop a bylo vyrovnáno–3:3. Po
nedovoleném zákroku na Marťase Janhubu na půlce hřiště rozehrál Kubas na Vachyho, který si
hodil míč do středu a nevídanou pumelicí vymetl bližší šibenici–4:3! Nádherný gól sudí prostě
musel uznat, byť se při nápřahu Lukášova ruka střetla se soupeřovým obličejem, což byl naprosto
stejný zákrok, který sudí pískl bezprostředně předtím na půlce. Pikantní navíc je, že šlo o náš jubilejní 100. gól v sezoně! Tomu říkám stylovost! V samotném závěru nás ještě
soupeř dostal pod tlak pomocí power play, v poslední minutě se prokombinoval do vyložené
pozice, ale Izy opět vytáhl něco ze své zřejmě nevyčerpatelné mošničky excelentních zákroků, a
dopomohl tak týmu ke třem bodům. Kubas byl rád, že ho spoluhráči zachránili za zabitou tutovku,
a Marťas zase za to, že splnil slíbený tříbodový křest pro Anču. |