| Oproti včerejšku vypadl ze sestavy Víťa a zraněný Vachy, ale nahradili je samozvaní kanci Kubas s Evženem, takže nás bylo opět deset. Ze stinného zákoutí nás navíc povzbuzovala Kubova Martínka, jejíž podpora byla cítit a pomohla nám ke kvalitnějšímu hernímu projevu. Utkání se hrálo ve slušném tempu, důmyslně propracovaným akcím lze vytknout jen jediné – chybělo gólové zakončení. Lákavé fotbalové menu tak bylo dlouho servírováno bez potřebného koření, a výslednému tovaru tak chyběly chuť a šmak. Milovníky defenzivní kopané musely ovšem těšit výkony obou brankářů, kteří se dlouho doslova překonávali. Gólman Brugg si poradil s Filipovou střelou a následnou dorážku Kubase z úhlu zastavil mezi oplácanými lýtky. Až nečekaně hbitým zákrokem vytáhl na roh i střely obou Mačusů. Izy se na druhé straně nenechal zahanbit a i on vytáhl ze své mošničky několik dechberoucích zásahů, v jedné chvíli se vymrštil a konečky prstů vyškrábl balon směřující za brankovou čáru. Recept na zakleté svatyně jsme nakonec našli my. Mačus potáhl balon do lajny, odkud prudkou příhrou nalezl před odkrytou číhajícího LafyFilipa–1:0! Další branku mohl přidat Pavel, ale mířil jen do brankáře. Ten se od druhé půle vysouval ještě častěji a nakonec to byl on, kdo se postaral o vyrovnání, když jeho střela po výrazné teči Martina Tyla skončila v síti–1:1. Soupeř chtěl strhnout vítězství na svou stranu a nadále pokračoval v ofenzivní hře, čímž se nám otevíral prostor pro brejky. Do samostatného sóla se dostal Filip, ale našeho rychlonožku obránce doběhl a obávaný kanonýr se již tísněn z lehkého úhlu nedokázal prosadit. Velmi hektický byl samotný závěr, kdy se hra přelévala nahoru dolů a oba týmy sahaly po třech bodech. Pepa táhl dokonce přečíslení tři na jednoho, ale jeho přihrávka na Morise neprošla, a tak utkání skončilo spravedlivou remízou, která nám zajistila největší bodový zisk od sezony 2001/2002. |