| Od úvodního hvizdu bylo jasné, že bude nesmírně důležité, kdo vstřelí první branku, neboť oba týmy věděly, jak se na hřišti pohybovat a jak bránit. Bohužel pro nás se jako první prosadil Royal, když nám rohový kop prošel celým vápnem, Evženovi míč projel pod nohou a útočník na zadní měl snadnou pozici-0:1. Velkou příležitost na vyrovnání měl Vachy, ale balon ho na hranici vápna odmítal poslouchat. Své pověstné dělo vytáhl Buchy, nemám však na mysli to z trenek, ale to v noze, jeho pumelici z úhlu koupil gólman přímo do obličeje a drahnou dobu se z toho otřesu vzpamatovával. Do přestávky jsme inkasovali ještě jednou, když soupeř prošel s míčem u nohy z vlastní poloviny, cestou obešel Evžena i Martina v brance a uklidil míč do prázdné-0:2. Zkraje druhé půle nás poslal do kolen další gól inkasovaný ze špatně bráněného rohu, svého hráče před sebe pustil Vachy a bylo to už 0:3. Jiskřičku naděje nám vykřesala následná pohledná akce, Forrest našel na křídle Morise, který ideálně naservíroval míč Vachymu a uzdravený kanonýr se nemýlil-1:3! Za tohoto stavu jsme byli velmi blízko kontaktnímu gólu, krátce za sebou povyrážel brankář nebezpečné střely Kubase, Forresta i Filipa. Omlouvám se za toto klišé, ale opět se potvrdilo ono otřepané nedáš dostaneš, z brejku útočník Royalu mířil neomylně k bližší tyči-1:4. Závěrečné snahy o zvrat byly poněkud křečovité, když v poslední minutě trefil Kubas jen na čáře klečícího borce, jednalo se již jen o závěrečné gesto zmaru. Přestože jsme prohráli, nemusíme se za svůj výkon stydět, soupeř byl dnes zkrátka lepší. |