| Reálně hrozilo, že se dokonce sejde jen pětice borců, ale trn z paty nám vytrhl Zbyšek, který oprášil své turfy a ukázal, že i po dlouhé odmlce ze svého umu nic neztratil. Hrát v pravé poledne na Gočárovce bez střídání by bylo asi ztracené. Pochvalu si za dnešní klání zaslouží všichni, proti Fugasu, který měl čtyři hráče na střídání, jsme si vskutku sáhli na dno svých fyzických sil. První poločas jsme několikrát předvedli kombinace na vlastní polovině, za jejichž rychlost by se nemusel stydět ani stříbrný tým z Chile 1962. První vážnější střelu soupeře vytáhl skokem k tyči na roh Tomáš, tento zákrok ocenil i přísedící rozhodčí. Poté jsme ztratili balón a Fugaští postupovali tři na jednoho, celou situaci ovšem překombinovali a zakončili střelou mimo. V další šanci prosvištěl míč nabíhajícímu útočníkovi na zadní mezi nohama. Na druhé straně příliš vzruchu nebylo, vyčnívala ovšem šance Pepy, který však ani nadvakrát nedokázal brankáře prostřelit. Druhé dějství pojal Fugas vcelku logicky aktivněji, usadil se trvale na naší polovině a znemožnil nám tak rozehru od vlastní branky. Tomáš tak byl nucen vyhazovat dlouhé balóny vpřed, kam se většinou jeden chudák rozeběhl a svedl marný boj s větrnými mlýny. Dobré souboje sváděl vepředu Evžen, který podle svých slov zapracoval na dynamice a bylo to vidět. Nicméně rád bych poznamenal, že loženek soupeř příliš neměl, jednalo se většinou o zdlouhavé kombinace na naší půlce, střely z dálky či prudké přihrávky do vápna, které jsme povětšinou v klidu odvraceli. Když už se sem tam některý z protihráčů zjevil v dobré pozici, vychytal jej dnes výtečně chytající Tomáš. Nechybělo mnoho a mohli jsme brát dokonce body tři, když Zbyšek pár minut před koncem rozehrál rychle přímý volný kop z půlky na nabíhajícího Kubase, který nikým nehlídán tváří v tvář brankáři z první na dlouhou nohu nastřelil právě jen gólmanovu tvář. Fugas se ještě dostal k poslední střele, která olízla tyč a to byl konec. Vzhledem k obrazu hry jubilejní pátou remízu v sezóně rozhodně bereme. |