| Tady Brandan, Brandan Walsh. Byl jsem při tom. Black stars prohráli proti Fugasu.
Stárs se sešli v pěti lidech. Bez střídání. Beze strachu. První chvíle na hřišti měli míč pod kontrolou Fugaští. Černobílí vyčkávali. Jako šelma na svou kořist, na svou brankovou příležitost. Naneštěstí BS dostali gól jako první. Po neuhlídané narážečce už Tyl v bráně neměl šanci. Otěže hry potom vzali do svých rukou hráči Black Stars. Jak Buchal, tak Pácalt vypouštěli své projektily na bránu Fugasu. Ovšem bez úspěchu. Ke konci prvního poločasu přišla studená sprcha ve formě druhého gólu od Fugasu.
Téměř celý druhý poločas měli míč na kopačkách hráči z Black Stars. Fugaští až nelidsky osobně bránili a podnikali rychlé breaky. Z jednoho takového vstřelili již třetí branku do sítě Black Stars. BS se rvali. Ale proti dobré obraně ne a ne dát svůj první gól. To se povedlo až nejzkušenějšímu hráči na hřišti - Morisovi. Pak přišly ovšem dvě rychlé branky Fugasu znovu po breakových situacích. Black Stars. Sympaťáci se srdcem a koulemi na správném místě. Šelmy zahnané do rohu klece postavené z 5 gólů se rvaly dál, už ani ne pro vítězství, ale pro boj samotný. Zásluhou Vachaty korigovali na konečných 2:5.
Tady Brandan Walsh. Mistr slz a patosu. Black Stars. Sympaťáci. Srdcaři a koulaři. Jen o trochu víc se scházet (i když ode mě je to docela trapný), o trochu víc to dávat Martinovi dozadu (protože tak to chce), poslouchat Filipa (protože se snaží), milovat Evžena (protože tak to je).
Mistr slz a patosu. Tu máš! Žer! A všechno je krásný a fotbal s Black Stars je krásný. Papapapapapapa...
|