|
Venca rozhodně nepůsobil jako nejsilnější tým, který jsme letos potkali, ba právě naopak, celý zápas se nedostal do souvislého tlaku, čekal na nás na vlastní půlce a naši útočníci se neustále dostávali do gólových šancí, jenže jim pořád krůček scházel, zatímco lídr soutěže třikrát vystřelil na bránu a zaznamenal čtyři góly, což mu stačilo na šťastné vítězství. Nutno ovšem dodat, že za inkasované góly se musíme stydět, čímž jsme si ani vyhrát nezasloužili. Prvních pět minut jsme nepustili Vencu na naši polovinu, vypracovali jsme si po pár náznacích i šanci, kdy po narážečkách Holečka s F.Hladíkem se dostal druhý jmenovaný do stoprocentní pozice, ale zblízka přestřelil. Pak se ale děli věci na druhé straně, po několika profesorských nahrávkách na naší vlastní půlce se k našemu zděšení pustil P.Morávek ve vlastním vápně do dvou napadajících hráčů, situaci ustál a nahrál brankáři Bittnerovi, který elegantně prostrčil míč mezi již zmíněné dva napadající hráče, tam ovšem ale číhal třetí a nedělal si těžkou hlavu s tím, kam s míčem – 0:1. Holt tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne, po laciném gólu přišla menší názorová výměna mezi borci v oranžových dresech, pak jsme se ale zkoncentrovali a začali jsme do nich opět bušit. Jenže stále šlo jen o náznaky, měli jsme problémy s finální přihrávkou a jejich pomalí obránci měli co dělat s našimi pomalými útočníky, náš tlak vyústil v druhou branku v naší síti, když se jejich jediný schopný fotbalista lehce protáhl mezi P.Morávkem a Švástou, Tyl se vytáhl na něj, následovala přihrávka před branku a střela do protipohybu brankáře – 0:2. Do poločasu jsme tak šli rozčarováni a čestně jsme si slíbili, že na ně vlítnem. Jenže scénář byl dnes dán asi vyšší mocí, prosazovali jsme se jeden na jednoho, měli jsme neustále náznaky šancí, ale ne a ne dát gól. Pokud pro nás situace zatím jen hořela, tak pak už plápolala jako pochodeň, když se jejich hráč se sedmičkou na zádech nádherně uvolnil přes Tyla a z levé strany napálil míč do tyče, ten se kutálel po brankové čáře, pak narazil do zad ležícího Bittnera a dokutálel se do branky, tato situace jen symbolizovala postavení hvězd pro dnešní střetnutí – 0:3. Když jsme po chvilce neobsadili ani rychle rozehranou situaci po prapodivně nařízeném přímém kopu – 0:4, tak jsme se aspoň trochu odreagovali spíláním rozhodčímu, to už jen v civilu přihlížel kanonýr posledních dní Tuček, který se už radši šetřil na velkou kopanou. Mezitím neustále pokračovalo naše bušení do zdi jménem „vencovský beton“, pozvolna se měnící v křeč, když jsme branku netrefovali, když už, tak jen do brankáře, nebo jsme se blýskli řadou závarů a rohů, kdy jsme trefovali vlastní hráče do oblasti hrudníku, apod. pak našel P.Morávek krásně před brankou Spěšného, ten tam byl sám jako „samotář Alibaba“ uprostřed pouště, ale míč poslal těsně vedle. Vysvobozující gól přinesl až roh rozehraný na Švástu, a ten s tečí poslal míč do sítě – 1:4. Pak předvedl famózní individuální akci P.Morávek, jenž obešel dva hráče a napálil míč do sítě – 2:4. V tu chvíli chyběly do konce tři minuty během niž už náš tým síly na zvrat nenašel, a tak odešel poražen.
|