|
Tým Fugas se od začátku stáhl hluboko na svou polovinu, v rozehrávce dělal chyby a nebyl schopen udržet se souvisle před naší brankou. To nám samozřejmě dělalo problémy větší, než kdyby na nás nastoupil výběr hvězd anglické Premier league, a statickému fotbalu jsme se rychle přizpůsobili. V překvapivě teplém odpoledni tak skupinku nešťastníků na tribuně asi nejvíce pobavil rozhodčí (Monty), jenž se dovolávaje na své bolavé koleno, vytáhl ze šaten židli, v níž se ulebedil na většinu zbývajícího zápasu, nebyl to dnes zdaleka jediný zvláštní moment v podání tohoto bodrého žoviálního chlapíka. Nicméně my jsme si udržovali souvislý tlak, ovšem bez střely na branku, navíc jsme kazili příliš velké množství přihrávek. Za zmínku stojí pěkná střela Holečka, jenž šla ale těsně nad. Poté se po pravé straně protáhl štírek Říha, poslal prudký centr před bránu, kterou brankář neudržel, ale F.Hladík byl příliš blízko, tak pokopal pouze nebohého brankáře. Pak ale přišla nádherná rána Martina Tyla z poměrně velké dálky, která prošla napříč hřištěm z pravé strany a doplula až k levé tyči – 1:0. Mohlo by se zdát, že tento moment přinese trochu oživení, ano, ale opravdu jen trochu, navíc jsme po fatální chybě vzadu inkasovali gól do šatny, když J.Morávek otálel s odkopem, čehož soupeř v jediné své šanci v zápase využil a z bezprostřední blízkosti překonal bezmocného Bittnera – 1:1. Do kabin tak odcházela mužstva za smířlivého stavu, což v našich borcích vyvolávalo plamínek nespokojenosti. Tento plamínek se ale po pár minutách dalšího dějství rozhořel v pořádný tropický požár, když gólman Bittner zachytil míč odražený od našeho hráče někde na brankové čáře, Fugas se dožadoval rohu, rozhodčí dal ze své židle pokyn hrajte dál, čehož jsme rychle využili, F.Hladík předložil míč na zlatém podnose Holečkovi, který ho poslal podél padajícího brankáře do sítě, rozhodčí zapískal, nikoliv však náš vedoucí gól, ale roh pro Fugas. V tu chvíli se rozhořely vášně známé pro nás snad jen z kuriózních záběrů z jihoamerických soutěží občas pouštěných vždy v závěru Sportovních novin. Tato událost náš tým semkla, někoho ovšem až příliš mnoho, konkrétně Ivoše Říhu, který se rázem proměnil ze seriózně vystupujícího doktora filosofie v zákeřného agresivního zabijáka, jenž má krev v očích a jí jen syrové maso. Třikrát během minuty totálně zválcoval nešťastného mladíka, jenž se, bohužel pro něj, pohyboval zrovna na hrotu, kdyby nešel Ivoš vystřídat, zápas by pro onoho nebožáka skončil patrně v tratolišti krve:-) Byl to ovšem jen důsledek změny našeho přístupu k zápasu a bylo jen otázkou času, kdy dáme gól. Nejprve pěkně narazil F.Hladík Holečkovi, jehož rána prolétla těsně kolem tyče,. Pak se F.Hladík umě otočil kolem svého strážce a od půlky mu utekl s míčem na noze (což svědčí o tom, že onen strážce není žádný rychlík), brankář ovšem jeho střelu reflexivně vyrazil. Pak přišel rozhodující moment, po faulu na P.Morávka si sám postižený postavil míč k rozehrání přímého kopu, a „blackstarský Beckham“ poslal svou dělovku do horního rohu branky, za níž se brankář ani neohlédl – 2:1. V tu chvíli už se soupeř na moc nezmohl, až vysunul brankáře a šel hrát v poli 5 na 4, jeho střely však spolehlivý Bittner kryl a naopak po odkopu Říhy míč směřoval mezi vytáhlého brankáře a posledního obránce Fugasu, kteří si mezi sebou dávali přednost tak dlouho, až mezi nimi propadl a F.Hladík by asi marně vzpomínal kdy docílil lacinější branky – 3:1. Soupeř ovšem neměl co ztratit, a tak při své zoufalé taktice vytrval, čehož využil Říha, který doběhl zdánlivě ztracený balón, gentlemansky počkal až se mu vrátí gólman do branky, a pak mu poslal míč k bližší tyči – 4:1. Po zápase navíc vyšlo najevo, že onen napadený nešťastník, kterého Ivoš párkrát ve své skvostné minutovce zválcoval, je navíc jeho bývalým studentem, čímž pedagog Říha demonstrativně ukázal hranice své představy o vztahu učitel – žák:-)
|